O pánevním dnu

Pánevní dno je důležitá součást našeho těla obdobně jako jsou ruce, nohy či ústa. Je však na první pohled skryté, HODNĚ TABU a přesto zásadně důležité pro náš zdravý život a pro naši spokojenost.

Anatomie pánevního dna

Pánevní dno se nachází na spodním konci pánve. Svou pánev si můžete představit jako nálevkovitou část trychtýře. V horní části je trychtýř široký, rovněž lidská pánev je v horní části široká. Naleznete ji, když si dáte ruce v bok a sjedete pod pas, až se zastavíte na kostech, pánevních kostech. To je horní šíře Vaší pánve. Ústí pánve i trychtýře je úzké. Má podobnou velikost jako Vaše dlaň. Nachází se mezi stydkou kostí (naleznete ji, když rukou sjedete po břiše až na jeho konec do oblasti ochlupení) a kostrčí (tu nahmatáte, sjedete-li po křížové kosti dolů až na konec; tam je zakrnělý ocas neboli kostrč). Zleva doprava je ústí pánve tvořené prostorem mezi sedacími kostmi (ty najdete velmi snadno obzvláště sedíte-li na tvrdé židli, sedací kosti Vás tlačí). Mezi těmito 4 body, tedy stydkou kostí, kostrčí a levou a pravou sedací kostí se nachází pánevní dno. Kromě svalů tam jsou i vazy, cévy, nervy a další tkáně včetně pohlavních orgánů.

Svaly pánevního dna navazují jeden na druhý a jsou propojené s vazy pánve a v úzkém kontaktu s močopohlavním ústrojím. Ohledně tréninku jejich kondice je dělíme do 3 vrstev. Nejhlubší svalová vrstva jde od stydké kosti ke kostrči a potřebuje nejvíce síly. 2. vrstva svalů je napnuta mezi sedacími hrboly a směrem co nejblíže ke kůži se nachází 3. vrstva, a to vrstva svěračů.

1. a 2. vrstva svalů pánevního dna vytváří opěrný kříž, kdežto 3. vrstva svěračů močové trubice, pochvy a konečníků má kruhový tvar a uzavírací funkci. Optimální poměr sil zapojení od nejhlubší vrstvy po tu povrchovou je 60 – 30 – 10. Tzn., že na svěrače připadá v ideálním zapojení jen 10% aktivity z celé aktivity všech svalů pánevního dna.

Pánevní dno je odborně nazýváno jako močopohlavní bránice (diaphragma urogenitale).

Funkce pánevního dna

Funkce pánevního dna jsou svěrací, zvedací, stabilizační. Zároveň jej potřebujeme k sexuálnímu životu, k reprodukci a k přivedení dětí na svět přirozeným porodem, přirozenými porodními cestami.

Zároveň je třeba mít na paměti, že pánevní dno je součástí core neboli hlubokého stabilizačního systému těla. A tedy pro jeho optimální funkci potřebuje umět spolupracovat i s břišními svaly, bránicí, ale i s dolními končetinami a ústy (lidé se skřípajícími zuby, zaťatými čelistmi jsou stažení i v pánevním dnu; ústa s pánevním dnem propojuje např. trávicí trubice).

Pro lepší představu, jak pánevní dno funguje si vypomůžeme s trampolínou. Trampolína je pevná a pružná zároveň obdobně i pánevní dno v kondici.

Je-li trampolína vytahaná či nevypnutá, tak se o ni nelze opřít a nejde na ni skákat, nejde se od ní odrazit. Stejné to je i s povoleným, spadlým pánevním dnem – není oporou pro dech, není oporou pro orgány malé pánve (močový měchýř, dělohu, tlusté střevo) i pro orgány nad nimi, tedy břišními orgány a může dojít k sestupům až k vyhřeznutím močového měchýře, dělohy či tlustého střeva ven. Zároveň s chybějící oporou v pánevním dnu se přetěžuje dolní část zad a ani břišní svaly to nemají lehké. Záleží, v jaké části je pánevní dno oslabené a uvolněné a dle toho dochází i k případné inkontinenci – úniku moči či stolice.

Je-li trampolína moc utažená, rovná jako prkno, že vůbec nepruží, což se děje u staženého pánevního dna, tak mohou být orgány malé pánve přiškrcené, tj. např. dostávají méně krve, výživy a zároveň i krev a míza hůře odchází. To může způsobit např. u žen bolestivou menstruaci, potíže s uvolněním se při porodu, inkontinenci rovněž, u mužů potíže s prostatou; u obou pohlaví může stažené pánevní dno způsobit bolest zad, omezit pohyblivost kyčlí, vyvolat bolestivou kostrč, nafouknutí břišní stěny a další potíže včetně sexuálních dysfunkcí.

Běžný život

Pánevní dno reaguje na situace, ve kterých se nacházíme – např. něčeho se bojíme, tak se stáhne (obdobně jako např. pes ve strachu stáhne ocas mezi nohy), můžeme si dát pohov, tak se uvolní. Je takovým senzorem spokojenosti/nespokojenosti. ALE jen v tom případě, pokud jsme s ním ve spojení, tj. máme ho ve svém tělovém schématu, tj. uvědomujeme si ho. Vlivem různých životních událostí, nevhodných slov, vyšetření, nevhodného doteku, některého sexuálního styku, vlivem operace, porodu, potratu se může stát, že se dítě, dívka, žena, mladík, muž od svého pánevního dna odpojí, odstřihne – tj. přestane o něm vědět, že své pánevní dno má. Ono poté sice funguje automaticky, ale spojení pánev a hlava je přerušené, a tak hlava může konat aktivity pánvi nepříjemné, ale signál o nepříjemnosti neslyší.

Dobrou zprávou je, že obvykle lze opět se svým pánevním dnem navázat spojení a obnovit jeho funkčnost a kondici. Je k tomu zapotřebí trpělivosti a mravenčí práce 😊.

Pánevní dno je důležitá silná a zároveň velmi křehká a snadno zranitelná součást těla. Oslabené či stažené až i přetížené pánevní dno se projevuje mnoha různými způsoby. Získávání i obnovování jeho zdraví vyžaduje obzvláště citlivý a individuální přístup.

Fyzioterapeut | Fyzioterapeut Brno | Fyzioterapeut Ostrava | Fyzioterapeut Plzeň | Fyzioterapeut Liberec | Fyzioterapeut Olomouc | Fyzioterapeut České Budějovice | Fyzioterapeut Hradec Králové