MUDr. Václav Vomáčka

Cením si pečlivosti pana doktora,. Věřím, že kdyby něco nebylo v pořádku, dozvím se to včas a při troše štěstí to dobře dopadne.

Pan doktor Vomáčka byl urologem mého tatínka, který k němu docházel na běžné kontroly prostaty. Na podzim táta onemocněl zánětem prostaty, a protože neustupoval tak, jak by měl, pan doktor, kterému se to nezdálo, rozhodl, že je na místě provést biopsii prostaty, která by odhalila případné komplikace onkologického rázu, na které existovalo důvodné podezření. První volný termín, který mému tatínkovi na biopsii nabídl, byl až zhruba o 2 měsíce později (ještě dnes by ji tedy neměl za sebou). Vzhledem k tomu, že máme v rodině zdravotníky, se nám povedlo tátovi sehnat termín dřívější, a to o celý měsíc, na jiném pracovišti. Biopsie naštěstí nepotvrdila žádný onkologický nález, avšak před Vánoci se, zřejmě jako komplikace po biopsii, tatínkovi vrátil zánět prostaty, který se rozmohl až v paralelně probíhající zánět ledvin. Během Vánoc jsme tedy absolvovali několik koleček po nemocnici (na pohotovosti), neboť zánět bránil funkci normálně močit, a tak byla tátovi zavedena několikrát cévka. Na kontrole na pracovišti, kde byla biopsie provedena, nám při poslední návštěvě bylo řečeno, že již může být předán do ambulantní péče (tedy do péče MUDr. Vomáčky), kde mu zároveň pravděpodobně bude vyjmuta poslední cévka. Bohužel pan doktor odmítl z vlastní ješitnosti mého tatínka do péče převzít, distancoval se od toho s tím, že si ho mají nechat v péči tam, kde ho ošetřovali (přestože se v onom zařízení ambulantní péče neposkytuje), i přesto, že jsme mu situaci vysvětlili.Pana doktora zcela evidentně urazilo, že biopsie nebyla provedena u nich, bez ohledu na blaho pacienta - přeci je zcela přirozené, že existuje-li podezření na tak závažné onemocnění, jakým ta onkologická zpravidla jsou, že se , je-li zde ta možnost, pacient objedná na vyšetření dříve, byť za cenu toho, že nebude provedeno jeho stálým lékařem. Pokud by se rakovinové bujení potvrdilo, mohl by se můj tatínek léčit již o celý měsíc dřív, a to je dle názoru mé rodiny cílem lékařské péče - spolupracovat tak efektivně, aby bylo možno pacienta léčit co nejdříve to jen jde, a nedělat si vlastní zásluhy. Ve zdravotnictví se nehraje jen na sebe! Bohužel, i přes naši relativní dosavadní spokojenost, se pan doktor nakonec projevil z "lidského" hlediska velice neprofesionálně. Nehodnotím tedy jeho odbornost, ale přístup, který je však neméně důležitý, ba dokonce možná na stejné úrovni důležitosti, na jaké je právě ona zmíněná odbornost.