MUDr. Šimon Ondruš

S panem doktorem jsem se setkala hned 3x a mám s tím pouze špatné zkušenosti. Ani jednou jsem nebyla spokojena s jeho přístupem, diagnózou ani navrhovaným způsobem léčby.

Když mi bylo asi 15 let, zranila jsem si kotník při špatném během basketbalového zápasu. Dle vyšetření v nemocnici jsem měla natažené vazy, takže doporučenou léčbou byl klidový režim + pár týdnů chůze o berlích, abych noze odlehčila. Po zhojení nataženém vnějšího vazu v kotníku, jsem ale měla stále křeče a bolesti a při delší a náročnější zátěži jsem kvůli stupňující se boelsti nemohla pomalu ani chodit. Můj ortoped nejprve chtěl, abych podstoupila všechna vyšetření jako CT a magnetickou rezonanci a až v krajním případě artroskopii - nechtěl mě operovat v tak mladém věku pokud by to nebylo nezbytně nutné. Na magnetickou rezonanci je ale poměrně dlouhá čekací doba, takže se léčba táhla hodně dlouho. Na doporučení trenéra a některých spoluhráček jsem zašla na konzultaci za doktorem Ondrušem, kterého řada lidí, co jsem znala vyzdvihovala, jaký je to skvělý doktor a že mi učitě pomůže (i přes to, že jsem byla s mým ortopedem spokojená, řekla jsem si, že další pohled na věc není na škodu a proto jsem se nakonec rozhodla pana Ondruše navštívit).

I když jsem byla objednaná na určitou hodinu, seděli jsme v čekárně několik hodin (jakožto nezletilá jsem navštívila ordinaci v doprovodu svého otce). To samozřejmě bylo nepříjemné nejen mně, ale otec se dostal do poměrně velkého časového pressu v práci. Když jsme se tedy konečně po několika protekčně braných pacientech, dostali do ordinace, byli jsme oba znechuceni přístupem tohoto mnoha lidmi "opěvovaného" doktora. Nejen, že se choval při nejmenším nehorázně arogantně, mimo to také začal zpochybňovat bývalé diagnózy mého ortopeda. Pan Ondruš mi velmi nepříjemně oznámil, že jsem si vaz nenatáhla, ale přetrhla, že si na tu bolest mám zvyknout, protože se s tím nic nedá dělat a že jestli chci pokračovat se sportem, musím nosit doživotně ortézu (i když jsem mu říkala, že s tou mě to bollí ještě víc, absoltně ho to nezajímalo). Když jsem konečně vylezla z ordinace pana Ondruše, neměla jsem nejmenší chuť setkat se s tímto pánem znovu.

Nakonec můj problém vyřešil úplně jiný lékař lehkým artroskopickým zákrokem a do půl roku bylo po problémech. Mimo to během zákroku lékař zjistil, že vaz nikdy přeztržený nebyl, právě naopak, z natežení se velmi dobře zotavil. Což je velmi zajímavé, když si byl pan Ondruš tak moc jist, že se s tím nedá nic dělat...

Pana doktora Onduše jsem dále nevyhledávala, ale protože jsem byla nezletilá, docházela jsem do dětské nemocnice, kde jsem na něj narazila ještě dvakrát.

Přišla jsem do dětské nemocnice s nataženou šlachou v prstu. Což bylo pro mě poměrně běžné zranění a vždy, když jsem do nemocnice s něčím takovým přišla, dostala jsem pouze malou dlahu pro fixaci na prst a obvaz. Přišla jsem do ordinace, kde na mě pan Ondruš vyjel, co tady dělám, že jsem měla přijít dopoledne, jak kdybych si dovolila bůhví co. Na to jsem mu odpověděla, že musím chodit do školy, v čemž se mě zastala i sestřička. Velmi nepříjmený pan doktor naznal, že nejlepší bude sádra. Bránila jsem se s tím, že sádru rozhodně nechci a nepotřebuju, že stačí ortéza nebo malá dlaha na prst. Na to ale doktor nebral zřetel a nakonec mi nechal udělat (pro mě absolutně nepochopitelně) sádrovou dlahu až po loket. Když jsem přišla domů, sádrovou dlahu jsme rozstřihli a druhý den mi napsal můj ortoped žádanku na ortézu na prsty s čímž nebyl nejmenší problém.

Naposledy jsem se s panem Ondrušem setkala rovněž v dětské nemocnici. Trápila mě bodavá bolest pod levým prsem, která nepřestávala několik dní. když jsem přišla do ordinace pan doktor (opět nezklamal a byl velmi nepříjemný) mi prohmatal hrudník, řekl, že mu vše přijde v pořádku a poslal mě na rentgen. Doktor Ondruš se podíval na snímky, řekl mi, že žádné žebro zlomené nemám, že si mám vzít ibuprofen a nemám se tak sledovat. Toto jendání mě opět docela vytočilo. Bolest nepřestávala, tak jsem další den navštívila jiného lékaře. Po prohlídce zjistil, že jsem si vyhodila žebro a poslal mě na neurologii, kvůli podezření na skříplý nerv....

Upřímně nechápu, jak může být s takovýmto jednáním ze strany doktora někdo spokojen. Pan Ondruš je jedním z nejprotivnějších a nejarogantnějších doktorů, se kterými jsem se kdy setkala. Mimo hrubost a aroganci, kterou předváděl pokaždé, když jsem se s ním setkala, nestály za nic ani jeho diagnózy. Poslat pacienta pryč s tím, že se moc sleduje a ať si vezme brufen, tak na to není potřeba ani škola. Když to shrnu pan ondruš pro mě rozhodně není dobrým doktorem a nedoporučovala bych ho nikomu ani v nejmenším.

Vy jste ten lékař? Odpovězte na hodnocení! Zaregistrujte se nyní

P. doktor Ondruš mi operoval obě kolena. První v mých 14ti a 15ti letech. Byla to vada způsobená rychlým růstem v pubertě. Dnes je mi téměř 30 let a musím zpětně říci, že jeho přístup byl naprosto perfektní a profesionální. Moji nervozitu před operací dokázal pár větami odbourat a pokaždé (i přesto, že jsem byl ještě v podstatě dítě) se za mnou před operací zastavil a detailně mi popsal, jak to bude probíhat a co se bude dít a poté trpělivě zodpovídal mé zvídavé dotazy. Že se za mnou zastavil i po operaci je také docela nadstandartní přístup. Mohu ho jen doporučit, je to odborník na svém místě.

Bohužel se mohu podělit pouze se špatnou zkušeností.
Objednávání probíhá na datum nikoliv na hodinu. Načeš jsem přišel do dětské nemocnice již v 7:20. S tím, že jsem věděl, že pan doktor má službu někdy od 8:00-8:30 a že když přijdu pozdě můžu čekat i osm hodin (už se mi taky zadařilo). Vyzvehl jsem si kartu a šel do zatím prázdnoutou zející čekárny. Někdy kolem 9:20 se pan doktor uráčil přijít. Trvalo asi dvacet minut než vzal prvního (nějakou slečnu) nevím proč né mě, ale budiš jednoho promineme. Po patnácti minutách vyšla z ordinace a zabouchly se dveře. Za další půl hodinu se sestřička rozhoupala zavolat mě. Už se schylovalo k půl jedenácté. Protože už to byla několikátá (a poslední!!!) prohlídka nevyslechl jsem nic nového. "Skokancké koleno" - doporučuje se klid. Čeho jsem si všiml bylo, že sestřička odvolala doktora k telefonu a z kontextu jsem vytušil, že se baví o květinové výzdobě. O naprostém soustředění se na práci mluví i to, že při psaní zprávy se mě pětkrát nebo šestkrát zeptal "na které je to noze", "která je to strana", "která je to noha".... .
Jeho léčbou bylo fixování do celonožní ortézy, což jiná odbornice , která byla s naší reprezentací na LOH v Londýně, označila za naprostý absolutní nesmysl a že ví že dětská nemocnice je jediné pracoviště kde se ještě něco takového doporučuje.

Nakonec jsem skončil na operaci, při které mi ÚDAJNĚ vyňali z kolene část zůženého vazu a konce sešili (operaci doktorka okomentovala slovy: "no když už tam byly mohly toho zpravit mnohem víc. udělali tak 20%). Po rekonvalescenci kdy jsem byl asi tři měsíce v klidu se bolest vrátila v plném rozsahu a plné síle a dokonce mám podezření, že je intenzívnější.

A perlička na závěr. Když jsem podotknul, že na levé koleni je viditelný otok. A na konci prohlídky jsem se ještě chtěl zeptat, že mi skáže rameno odvětil mi slovy cituji: "Danieli, moc se pozorujete."

Vy jste ten lékař? Odpovězte na hodnocení! Zaregistrujte se nyní

Náš syn Martin měl vzácnou vrozenou vadu kolenního kloubu.Od tří let chodíme se synem k prim. Ondrušovi na kontroly. Ve 12 letech se začal stav kolene zhoršovat a pan primář se rozhodl problém řešit. Operace se podařila.
DĚKUJEME za vzornou péči a čas který synovi poskytl. Je to zkušený odborní kterého můžeme doporučit !!!!!!!!!!

U pana doktora jsme na byl na dvou operacích a s jeho přístupem sem byl maximálně spokojen. Obrovský odborník. Vřele doporučuji. Další věc, která stojí za zmínku je, že navštěvují vrcholový sportovci(M. Střeštík, R. Dlouhý atd., hrači Zbrojovky a Komety Brno)a to i přesto, že je hlavně dětský lékař.

Pan primař Šimon Ondruš operoval 21.10.2010 moji dceru Aničku (tenotomie kývače) – on je osobnost, ke které vzhlížím, jde z něj neskutečná síla, veliká jistota a klid = zejména toto potřebuje rodič, který čeká před operačním sálem. Myslím, že je to skutečně osoba na pravém místě. Vděčnost, kterou k panu primaři mám se nedá popsat – mnohokrát děkuji a smekám před Vaší odborností. Dita Pešková.

Já mám s panem doktorem jen ty nejlepší zkušenosti. Znám ho už 19 let, když jsme k němu zaščali chodit s tenkrát narozenouz dcerou. Když měla dcera 1,5 roku, začala z ničeho nic kulhat, nikdo nevěděl, co by to mohlo být, ona sama nedokázala říct, jestli ji něco bolí. Nakonec jsme šli k panu doktorovi, který ji vyšetřil, poslal nás do dětské nemocnice v Brně, kde ji nakonec operovali a pan doktor se o ni výborně staral.Měla nádor v kyčli, naštěstí hystologicky v pořádku, ale strašili nás i s tuberkulórou. Dalších 10 let pan doktor dceru hlídal, chodily jsme k němu na pravidelné prohlídky. Má velmi pěkný vztah k dětem a já nemám ani problém se setřičkou, která k nám je vždy milá a velmi oochotná ( pracuje i u MUDr. Deducha, takže se s ní potkáváme i nyní )

dobrý den,
Ja si na pana doktora nemužu stěžovat,
oba dva syny nam vždy prohledne a bez problemu vyšetří a nebo pošle tam kde je potřeba,myslim si že problem neni v panu doktorovi ale v lidech,
Kolářová Marketa

Přístup pana doktora Ondruše z FDN a především jeho zdrav. sestry byl dost šokující..V noci kolem 3hod ráno jsme vezli našeho 5ti letého chlapečka s tím, že má rozbitou hlavu z pádu z postele..velice příjemná paní doktorka, která nás přijímala byla moc milá, pečlivá a důkladná..naznala, že jeho zranění je potřeba na šití, tak volala na chirurgii a sdělila jim, že posílá šikovného 5ti letého chlapečka na šití..s jejím přístupem jsme byli velice spokojeni..ovšem na chirurgii jsme zůstali v šoku...protivná sestra, která nám ani neodpověděla na pozdrav volala panu Dr. se slovy "je tady rozbitá palica"...pan doktor přišel evidentně dost podrážděn z toho, že si dovolujeme ho obtěžovat v noci..ani se na malého nepodíval, sednul za Pc a akorát opsal zprávu po paní dokroce...sestra, která bohužel nevím jak se jmenovala,byla na syna velice nepříjemná a začala ho bez jakékoliv konzultace s doktorem mašličkovat..když jsem se ohradila, že jsme přišli na šití, tak mě div nevyrazila z ordinace..a pan doktor Ondruš na nás vyštěkl, že si to teda měla paní doktorka přijít zašít sama...myslím si, že takovýto přístup byl velice nevhodný, obzvlášť bavíme-li se o přístupu k malému dítěti v dětské nemocnici!

Vy jste ten lékař? Odpovězte na hodnocení! Zaregistrujte se nyní

Nejdříve bych chtěla moc poděkovat nejúžasnějšímu lékaři, jakého jsem měla tu čest poznat. Moje dcera měla 5 let problémy s kolenem, a ač jsme byly u několika ortopedů a na několika ultrazvucích, rentgenech a nakonec i na magnetické rezonanci, nikdo z nich nepoznal, proč ji koleno bolí. Jeden s ní dokonce mluvil a choval se, jako by byla hypochondr. Až jsme přišly do Brna k "Panu primáři" Ondrušovi, dcera se posadila na postel a "Pan primář" okamžitě pouhým okem poznal, že má vychýlenou čéšku. Nevěřila jsem vlastním uším. Připadalo mi to jako zázrak. Co jiní nepoznali ani na rezonanci, on poznal jen tak ze židle. Patří mu můj obrovský dík za to, že jí koleno odoperoval, vyléčil a ona v 18-ti letech může bez problémů chodit. Bohu díky, že takoví skvělí a příjemní odborníci s lidským přístupem ještě existují. V dnešní době je to velká vzácnost. Ještě jednou za sebe i za dceru mnohokrát děkuji a "Pana primáře" mohu vřele doporučit. ♥