Mgr. Pavel Rataj

Zatím jsme byli s mužem jen jednou, ale už teď víme, že P.R. je super a chceme pokračovat. Dokázal mluvit s mužem tak, že to i on zvládl a nebylo to tam pro něj snadné. Mluvit na ráz se dvěma úplně odlišnýma lidma není snadné. A také se mi líbilo prostředí, má opravdu hezký prostor, člověk se tam cítí moc dobře (pro mě je tohle také důležité).

Náš vztah trvá pouze 7 roků, takže nejsme žádní přeborníci. Krizi jsme měli již před 2 lety a jelikož se nám mnoho věcí vrátilo, neváhali jsme a rovnou se objednali na terapii. Kontakt jsem získala na pískovišti od sousedky a protože dám na ověřené doporučení, tak jsem si Rataje proklepla i na stránkách Znamylekar.cz. Musím s partnerem potvrdit skvělý, laskavý, nestranný a chápavý přístup. Vše se nám podařilo vyladit během několika návštěv v rozsahu třech měsíců. Takže místo výhrůžek na rozvod jedem na vysněnou dovolenou.

Také nás potkala pěkný rána ve vztahu. Jednoho večerajsem našel manželky otevřený mail od kolegy. Při bližším rozhovoru jsem se dozvěděl, že již delší dobu se cítí v našem vztahu nešťastná, nevnímaná a frustrovaná. Prý mi to říkala, ale nebral jsem to. Dikybohu, byla ochotná to řesit. Od kamarádů jsme dostali kontakt na párového terapeuta Rataje, který nás přijal do své péče a pomohl nám toto složité období projít. Bylo těžké slyšet, co jsem tak dlouho nebral važně. Pomohl nám se více slyšet, vnímat a mluvit o tom. Uvědomil jsem si, jak vůbec není jednoduché být v dlouhodobém vztahu otevřený a laskavý. A zároveň, jak to udělat, když jsme tak odlišní. Jsem spíše pragmaticky a technicky orientovaný, ale tuhle lekci jsem fakt potřeboval. Párovou terapii u tohohle doktora mužů tedy jen doporučit.

K Pavlu Ratajovi jsme chodili v létě se ženou na párovou terapii, v situaci, kdy jsme zjistili, že jsme se po dvacetiletém vztahu natolik oddálili, že ani jeden z nás nechce jet na společnou dovolenou s dětmi.

Kromě silně empatického, stabilizujícího přístupu, který zmiňují ostatní, si nejvíce vážím jeho jedinečné schopnosti udržovat komunikaci "v přítomnosti", držet oba partnery "ve vztahu", a věnovat se otázce "co se teď děje", co prožívám, co prožívá druhý, na rozdíl od věčného rozebírání toho, co kdo kdy řekl a udělal.

Celá terapie silně obohatila i mně samotného, protože mně naučila využívat jednu z terapeutických "technik": "když ty tohle říkáš, tak já slyším tohle" i v ostatních vztazích, v osobním i profesním životě. Naučila mně naslouchat, nereagovat na první signály nebo dojmy, přijmout zraňující slova druhého, jít do hloubky svých pocitů, a za to cítím obrovskou vděčnost.

Při hledání zubaře na vašem portálu jsem narazila i na reference parového terapeuta, který nám před dvěma roky s manželem hodně pomohl v naší vleklé manželské krizi. Když čtu milé reference na Pavla Rataje, tak mi to nedalo, abych se nepřidala. Setkávání s nim bylo pro náš vztah klíčové. Pomohl nám změnit pohled jeden na druhého i na základní principy vztahu. Do dnes na to s manželem vzpominame. Někdy úsměvně a někdy bolestně. I když už na terapii dlouho nechodíme, tak se snažíme dále pokračovat v našem vnímání a růstu. Nedavno jsem se s nim setkala na podzimnim Festivalu psychologie, kde přednášel o Cestách z partnerských krizí a plně mě to dojalo. Bylo fajn si moci sáhnout na to jaký kus cesty jsme s manzelem ušli.

Byl to porod. Trvalo mi asi půl roku než jsem manželce kývnul na to, že s ní někam zajdu ohledně našeho vztahu, který byl v troskách. Už jsem nevěděl co dělat. Po narození dětí jsme se úplně odcizili, přestali spolu mluvit, objevila si nějaká nevěra a mnoho hádek a neporozumění. V psychology a jejich pomoc jsem příliš nevěřil. Prvni tři sezení byl fakt porod. Bál jsem se mluvit a když jsem něco řekl, tak manželka plakala jak želva. Po několika setkáních jsme se ponořili do hloubky našeho vztahu a nacházeli pomalu společnou řeč a dokonce i porozumění. Naše nepříjemné pocity mohli ven a my dostali chuť zase na vztahu pracovat. Celkem jsme absolvovali skoro roční cestu u tohohle doktora. Moc nám to pomohlo. Nyní se už tolik nebojíme si říkat i nepříjemné věci, bavíme se o nás a našem vztahu jako nikdy předtím. Je to zajímavé a objevné. Když vidím kamarády, jak se v tom plácají, tak se dnes už usmivám. Ale asi bych jim nikdy neřekl, že jsem chodil za psychologem. V tohle asi srab zůstanu. Do toho si každý musí dozrat sám.

Poslední šance se vyvedla. Jsem moc ráda, že jsem dostala od kamaráda kontakt na tohoto vztahového psychologa. Vůči psychologům jsem byla do této doby značně nedůvěřivá. Překvapilo mne, že chtěl hned od prvniho sezení pracovat se mnou i s manželem dohromady. Bála jsem se, že se u něj pohádáme, protože doma to bylo poslední měsíce velmi konfliktní a nekomunikativní. Nevím, co s námi udělal, ale oba jsme se tam velmi rychle otevřeli a bavili se o tom, co v sobě nosíme a proč jsme oba tak utrápení a naštvaní. Nic se nehodnotilo, nehledal se viník, emoce mohly ven. V dalších sezeních se naše otevření prohlubovalo, což nebylo vždy příjemné. Ale postupně se to přenášelo i domů. Napětí mizelo a zase se vracelo. Nyní jsme schopni spolu být a mluvit o tom, co se v nás děje. Vypadá to, že jsme vůči sobě více laskaví, tolerantnější a plánujeme společné akce. Vim, že je to křehké, ale mám pocit, že už nejsem bezmocná. Podpůrný a bezpečný přístup tohoto psychologa hodnotím velmi pozitivně a profesionálně.

Myslela jsem si, že se mi to nemůže nikdy stát. Ale jednoho dne jsem odhalila manželovu nevěru. Postupně se začaly ukazovat další věci, které mne zcela vzaly pevnou půdu pod nohama. Najednou se mi můj spokojený život sesypal jak domeček z karet. Postavení, peníze a majetek, které mne manžel nabízel už nic neznamenaly. Společně to řešit manžel nechtěl. Kamarádky a přátelé na mou bolest nestačili. A tak mi kamarádka dala kontakt na Mgr. Rataje, ke kterému chodila s manželem na párovou terapii a pomohlo jim to. Vzpomínám si, že mu tenkrát někdo zrovna vypadl a tak jsem se k němu dostala překvapivě rychle. Od té doby mne velmi citlivě a úspěšně doprovází na mé nesnadné cestě. V nejhorším období mého života mne pomohl prožít bolestné pocity a dodával mi důvěru a naději v lepší zítřky. Začala jsem se postupně stavět na vlastní nohy, zdolávat první vrcholky a dnes to vidím jinak. Jsem silnější, soběstanější a spokojenější. Také více žiji v realitě a umím si ji užít... Díky, Berenika

Někdy stačí ve správnou chvíli na správném místě narazit na správného doktora, resp. vztahového specialistu. Naše manželství to štěstí kousek před rozvodem mělo. Těžko se mi o tom mluvilo s kamarády a tak jsem na těchto stránkách dal na doporučení a zafungovalo to bezvadně. Ani to tolik nebolelo a ani to tolik netrvalo a malý zázrak je na světě. Máme spousta práce před sebou, ale je to bezva. Konečně se zase vidíme a slyšíme. :-)

Před měsícem jsme ukončili párovou terapii u tohoto známého partnerského psychologa. A tak se chci podělit o naše zkušenosti, protože kontakt na něj jsem získala na znamylekar.cz. Diky za to, byla to pro nás velká vzpruha, i když to nebylo tak jednoduché. Velmi rychle se podařilo panu doktorovi nás zklidnit, dostat do našeho vztahu naději, velmi rychle jsme pochopili v čem je zakopaný pes, ale pak přišla úmorná práce proměny, kde nás citlivě a statečně doprovázel. Nebylo to jednoduché ani pro něj ani pro nás. Máme s manželem hodně komplikované životní příběhy, ale jeho klid a důvěra, že jdeme dobrým směrem nám pomáhala to nevzdat. Po několika měsících byly změny viditelné. Více, otevřeněji a citlivěji jsme dokázali hovořit i o těch zraňujících věcech. Máme (snad) za sebou tedy naší manželskou krizi, ve kteréjsme zvládli nevěru, odcizení, odluku, mnohá zranění....Takže diky vám www.znamylekar.cz za tento skvělý kontakt.