syn chce být s otcem
3
Počet odpovědí:
Dobrý den,vychovávám sama 2 kluky (10 a 3 roky) a potřebovala bych poradit s tím mladším.Stýká se s otcem 2xtýdně,přespává u něj a mají spolu hezký vztah..Můj bývalý partner (otec mladšího syna) má jen jeho a tak když je syn u něj,věnuje se mu na 100 %.Což se malému samozřejmě moc líbí a mně též.Bohužel já svůj volný čas musím dělit mezi ním,starším synem,domácími pracemi,účetnictvím (přivydělávám si tím) atd.. Navíc tím,že bydlí u mě,všecky běžný,denní (často pro děti nezajímavý) záležitosti řešíme spolu,zatímco s tatínkem je jen zábava..atd.Jde o to,že zatím přesto že malý při předávání někdy plakal pže se mu od táty nechtělo,povedlo se mi vždy ho někak zabavit tže za chvilku bylo po pláči.Naposledy když mi bývalý partner malého přivezl,opět s pláčem,bohužel nezabralo vůbec nic.Tři dny nemluvil nic jiného než že chce tátu,že táta přijede a že tu na něj počká..Já i starší syn sme donekonečna vysvětlovali že tatka zas přijede jako vždycky,snažili se ho všelijak zabavit,upoutat pozornost..uklidnit ho..ale bylo to k ničemu.Než usnul,poslední slova patřila tátovi a když se probudil,chtěl zase tátu..Po třech dnech,kdy sem nezpozorovala u něj žádný posun,sem zoufalá zavolala jeho otci a vylíčila mu situaci..s tím,že tu nechci malého mít za každou cenu jen proto že já chci..a když vidím jak se tu všichni tři trápíme,že s ním prostě vůbec není řeč,evidentně tu s námi nechce být (několikrát nám to i řekl)...a navrhla mu (ač velice nerada) at si tedy pro syna přijede a at u něj zůstane tak dlouho jak bude chtít..Jsem z toho strašně smutná,strašně se mi stýská,chtěla bych ho mít u sebe ale pokud on nechce,co nadělám?Vůbec si nevím rady,co dál,jak se chovat,jestli vyhledat dětského psychologa nebo co...předem moc děkuji za odpověd,případně za radu..Nashle diana
Dobrý den, Diano,
děkuji Vám za Vaši důvěru, se kterou se na mě obracíte. Chápu, že je to pro Vás velmi těžká situace a že je to strašný pocit být odmítána vlastním dítětem. Ale ráda bych Vás podpořila v tom, že za dobré vztahy syna s otcem buďte ráda a neberte synovy reakce osobně. Je ještě dost malý a se situací, do které se dostal se určitě také těžko vyrovnává. Věřím, že vás má rád oba a určitě by byl nejraději, kdybyste byli spolu. Navíc, uvádíte, že syn je u otce 2x týdně, znamená to tedy, že těžiště výchovy je na Vás. To sebou nese jistě řadu každodenních činností, které je potřeba udělat, někdy i nepříjemných povinností apod. Tím se může stávat pobyt u otce příjemnějším zpestřením. Určitě ale řešením není, abyste nyní začala soutěžit s bývalým partnerem o to, kdo poskytne synovi více příjemné zábavy. Možná by stálo za pokus se s ním spíš domluvit na podělení se o povinnosti týdne a určitě sjednocení výchovných přístupů a dohodnutých zásad.
Ve věku Vašeho syna je také stále ještě pro děti těžké, uvědomit si čas, kdy otce uvidí apod. Možná by mu mohlo pomoci, kdybyste mu to třeba rozkreslila do rozvrhu včetně dalších aktivit (i třeba těch, na které se může těšit s Vámi a jeho starším bratrem) - není potřebovat to kreslit nějak složitě, stačí zástupné obrázky (např. vždy stejný pro tátu apod.). Tak by mohl také nabýt větší jistoty v tom, že otce brzy uvidí. A stejný program by mohl mít opět i u Vašeho bývalého partnera doma. Předvidatelnost všeobecně děti ujišťuje a zároveň i uklidňuje.
Pokud by situace přetrvávala a potíže se prohlubovaly, pak vyhledejte radu a pomoc u dětského psychologa. V našem centru se na tuto problematiku specializuje Mgr. Irena Beranová. Kontakt nalezente na psycholo-praha.cz
Přeji Vám hodně štěstí
S přátelským pozdravem
Lucie Bělohlávková
děkuji Vám za Vaši důvěru, se kterou se na mě obracíte. Chápu, že je to pro Vás velmi těžká situace a že je to strašný pocit být odmítána vlastním dítětem. Ale ráda bych Vás podpořila v tom, že za dobré vztahy syna s otcem buďte ráda a neberte synovy reakce osobně. Je ještě dost malý a se situací, do které se dostal se určitě také těžko vyrovnává. Věřím, že vás má rád oba a určitě by byl nejraději, kdybyste byli spolu. Navíc, uvádíte, že syn je u otce 2x týdně, znamená to tedy, že těžiště výchovy je na Vás. To sebou nese jistě řadu každodenních činností, které je potřeba udělat, někdy i nepříjemných povinností apod. Tím se může stávat pobyt u otce příjemnějším zpestřením. Určitě ale řešením není, abyste nyní začala soutěžit s bývalým partnerem o to, kdo poskytne synovi více příjemné zábavy. Možná by stálo za pokus se s ním spíš domluvit na podělení se o povinnosti týdne a určitě sjednocení výchovných přístupů a dohodnutých zásad.
Ve věku Vašeho syna je také stále ještě pro děti těžké, uvědomit si čas, kdy otce uvidí apod. Možná by mu mohlo pomoci, kdybyste mu to třeba rozkreslila do rozvrhu včetně dalších aktivit (i třeba těch, na které se může těšit s Vámi a jeho starším bratrem) - není potřebovat to kreslit nějak složitě, stačí zástupné obrázky (např. vždy stejný pro tátu apod.). Tak by mohl také nabýt větší jistoty v tom, že otce brzy uvidí. A stejný program by mohl mít opět i u Vašeho bývalého partnera doma. Předvidatelnost všeobecně děti ujišťuje a zároveň i uklidňuje.
Pokud by situace přetrvávala a potíže se prohlubovaly, pak vyhledejte radu a pomoc u dětského psychologa. V našem centru se na tuto problematiku specializuje Mgr. Irena Beranová. Kontakt nalezente na psycholo-praha.cz
Přeji Vám hodně štěstí
S přátelským pozdravem
Lucie Bělohlávková
Odpověď – online konzultace
Potřebujete-li odbornou radu, rezervujte si online konzultaci. Specialista Vám dobře poradí i na dálku.
Zobrazit profily specialistů Jak to funguje?
Dobrý den,
nedoporučuji nechat rozhodovat 3leté détě o tom, kde bude bydlet. Pokud chce být jen u jednoho rodiče, je dobré zjistit, v čem se přístup rodičů liší a proč tak výrazně tíhne k jednomu z nich. Chápu vaše rozhodnutí, asi opravdu nemělo smysl syna nějak trápit. Jen bych doporučil stanovit pro změnu vaše vzájemné kontakty, abyste nepřicházeli o společné chvíle úplně. Netuším, co se ve vaší rodině děje, ale myslím, že by bylo fajn to řešit hlouběji a bavit se o tom, jak nastavit vzájemné kontakty tak, abyste z nich nevyšla naprázdno vy. Ano, povinnosti u pečujícího rodiče může přebít druhý rodič "na zábavu", nicméně málokdy se to projevuje takto výrazně. Pokud s otcem dítěte komunikujete bez problémů, zkuste to probrat spolu (může ho za měsíc potkat to co vás), nebo i společně s rodinným psychologem. Martin Z.
nedoporučuji nechat rozhodovat 3leté détě o tom, kde bude bydlet. Pokud chce být jen u jednoho rodiče, je dobré zjistit, v čem se přístup rodičů liší a proč tak výrazně tíhne k jednomu z nich. Chápu vaše rozhodnutí, asi opravdu nemělo smysl syna nějak trápit. Jen bych doporučil stanovit pro změnu vaše vzájemné kontakty, abyste nepřicházeli o společné chvíle úplně. Netuším, co se ve vaší rodině děje, ale myslím, že by bylo fajn to řešit hlouběji a bavit se o tom, jak nastavit vzájemné kontakty tak, abyste z nich nevyšla naprázdno vy. Ano, povinnosti u pečujícího rodiče může přebít druhý rodič "na zábavu", nicméně málokdy se to projevuje takto výrazně. Pokud s otcem dítěte komunikujete bez problémů, zkuste to probrat spolu (může ho za měsíc potkat to co vás), nebo i společně s rodinným psychologem. Martin Z.
Milá maminko Diano, rozklíčování věci bude nejspíše možné - včetně nastavení harmonizace v rodinných vztazích. Přijďte, rád Vám budu nápomocen. Určitě bude dobré si ovšem popovídat i s Vašimi syny a nejspíše i s jejich otcem. Držím palce!
Stále hledáte odpověď. Položte další dotaz
Veškerý obsah publikovaný na portálu ZnamyLekar.cz zejména Otázky a odpovědi, má pouze informativní charakter. Internet nepředstavuje plnohodnotnou náhradu lékařské péče poskytované specialistou.