Můžu být léčena práškama proti epilepsii, když nepotvrdili, že mám epilepsii ?

Dobrý den, odpovědět konkrétně je složitější, protože Váš případ konkrétně neznám. Záleží na mnoha okolnostech, na Vašem věku, pohlaví apod. Ale obecně se dá říct, že ten postup, jak píšete, je správný. Jako onemocnění epilepsie se dá definovat stav, kdy vznikají bez provokace opakované záchvaty dané poruchou mozkových funkcí, tedy aspoň 2, ve výjimečných případech lze stanovit tuto diagnosu hned po prvním záchvatu. Záleží jestli to byl epileptický záchvat, tak jak píšete, tak zjevně ano - náhlá porucha vědomí, s křečemi končetin, těla, hlavy, pokousání, pomočení, bolesti svalstva, následná přechodná zmatenost, záleží na možné provokaci - alkohol, spánková deprivace, fotostimulace apod., dehydratace. Vždy je nutné další dovyšetření - MR mozku, CT absolutně nestačí, EEG s aktivacemi, někdy i po spánkové deprivaci, často komplexní kardiologické vyšetření (včetně HUTT testu a arytm. Holtera). Obecně se dá říct, že léčba se nasazuje zpravidla až po druhém záchvatu, což píšete, že jste měla, a záleží i na typu záchvatů, měla jste takzvané velké záchvaty s poruchou vědomí a křečemi, to je jakoby vážnější, než třeba jen drobné záškuby ruky bez poruchy vědomí, záleží na eeg, jestli je tam epileptická aktivita, nebo jen nespecifické změny, vhodná léčba u žen ve fertilním věku není valproát, který by mohl dělat problémy u dítěte při těhotenství, proto Vás převedli na Trund, ten je celkově bezpečnější volba u žen. Co se týče řidičáku, vůbec nezáleží na tom, zda máte přímo epilepsii, ale je obecně zákaz řízení po epileptickém záchvatu, kde se léčba nenasazuje na 6 měsíců a u případů, kdy se léčba nasazuje na 1 rok, pak se může znovu žádat o řidičák, pokud pacient podepíše prohlášení o bezzáchvatovosti, dodržuje řádně režim a léčbu. Pracovní omezení u vás jako běžné úřednice, zřejmě nebude velké, zpravidla se dává neschopenka do dovyšetření stavu, ale nutná není, u již vyšetřených a léčených epileptiků i po záchvatu, kdy neměli třeba žádný úraz či komplikace, není nutná ani hospitalizace či neodkladná lékařská kontrola či neschopenka. Omezení sociálí a pracovní rovněž vyplývá z vyhlášky - zákaz pití alkoholu, zákaz řízení motorových vozidel, zákaz práce u běžicích strojů, ve výškách a na noční směny. Stres v práci je dnes asi ve všech oborech a nedá se uznat jako důvod neschopnosti či snížení pracovní schopnosti. Co se týče závislosti na lécích, není u žádných antiepileptik až na naprosté výjimky možná, spíše u starých dnes již nepoužívaných léků. S pozdravem Milan Labonek.