Dobrý den. Potřebovala bych radu. Dovoluji si Vám sem zaslat jeden z mých myšlenkových pochodů.. Př
2
Počet odpovědí:
Dobrý den. Potřebovala bych radu. Dovoluji si Vám sem zaslat jeden z mých myšlenkových pochodů..
Předtím ale musím poznamenat, že občas mívám záchvaty (jsou popsané níže). Je to spojené s mým otcem, v minulosti nás psychicky a matku i fyzicky týral. Nemohu se z toho vzpamatovat byť je to již 5 let. Je mi sedmnáct. Také nespím, buď okolo 3h nebo vůbec. Nyní zasílám svůj myšlenkový pochod. Moc by mě zajímal Váš názor. Děkuji a přeji krásný sluncem prosviceny den.
"Kolem mě je spousta lidí.. sobečtí, laskaví, moudří i hloupí..malí a velcí, lidé všeho druhu. A pak jsem tu já.. Ve snaze být tu pro všechny za jakýchkoliv podmínek, pro několik milých srdcí, vlastně zapomínám být tu pro sebe samotnou. A tak už několik dní chodím spolu s věrnou kamarádkou úzkostí na kávu k depresi. Asi z nás bude dobrá trojka, vlastně už nějaký ten den je.
Uvnitř se cítím prázdná..skoro až mrtvá, bez emocí, bez chuti do čehokoliv. Slyším problémy kamarádek, ale neposlouchám..i když bych tak moc chtěla. Žiju ale vlastně ne. Uvnitř sebe jsem prázdná, zničená, zklamaná a poslední dobou i pěkné sobecká.. Cítím se zlomená. Cítím, že musím jít co nejdřív dál. Protože zatím bojuju..odolávám pocitu přestat, vzdát to. Zatím chci bojovat, i když se občas topím, vždycky najdu sílu na to začít zase plavat, překonám to. Ale co když už nebudu moct, nebo chtít. Co když přestanu, co se stane? Bude to horší nebo mi bude líp? Budu tu ještě vůbec?.. Chci tu být!! Snažím se. Ale už jsem vyčerpaná z toho neustálého točení se v kruhu.. Znám cílovou stanici, ale přes ty všechny překážky na kolejích a výluky.. cítím, jako by mi docházel čas. Buď teď nebo nikdy. Ale je tu ten zatracený kruh..to bušení srdce..ten třas..ta neschopnost dýchat..ta věrná kamarádka úzkost. A on pořád volá..pořád se zajímá. Ale já nemůžu, nechci. Vůbec mě nezná a já neznám jeho. Chtěla jsem odloučení..nebýt v kontaktu. A ta slova "nechci, nemůžu" mi dala takovou práci vyslovit, vyplýtvala jsem na nich tolik síly a on to nerespektuje a co víc, ignoruje to.
Budu se snažit bojovat. Bojovat za sebe.. ale za jakou cenu. Ale vím, že musím právě proto, že tu být chci a já se nevzdám!"
Předtím ale musím poznamenat, že občas mívám záchvaty (jsou popsané níže). Je to spojené s mým otcem, v minulosti nás psychicky a matku i fyzicky týral. Nemohu se z toho vzpamatovat byť je to již 5 let. Je mi sedmnáct. Také nespím, buď okolo 3h nebo vůbec. Nyní zasílám svůj myšlenkový pochod. Moc by mě zajímal Váš názor. Děkuji a přeji krásný sluncem prosviceny den.
"Kolem mě je spousta lidí.. sobečtí, laskaví, moudří i hloupí..malí a velcí, lidé všeho druhu. A pak jsem tu já.. Ve snaze být tu pro všechny za jakýchkoliv podmínek, pro několik milých srdcí, vlastně zapomínám být tu pro sebe samotnou. A tak už několik dní chodím spolu s věrnou kamarádkou úzkostí na kávu k depresi. Asi z nás bude dobrá trojka, vlastně už nějaký ten den je.
Uvnitř se cítím prázdná..skoro až mrtvá, bez emocí, bez chuti do čehokoliv. Slyším problémy kamarádek, ale neposlouchám..i když bych tak moc chtěla. Žiju ale vlastně ne. Uvnitř sebe jsem prázdná, zničená, zklamaná a poslední dobou i pěkné sobecká.. Cítím se zlomená. Cítím, že musím jít co nejdřív dál. Protože zatím bojuju..odolávám pocitu přestat, vzdát to. Zatím chci bojovat, i když se občas topím, vždycky najdu sílu na to začít zase plavat, překonám to. Ale co když už nebudu moct, nebo chtít. Co když přestanu, co se stane? Bude to horší nebo mi bude líp? Budu tu ještě vůbec?.. Chci tu být!! Snažím se. Ale už jsem vyčerpaná z toho neustálého točení se v kruhu.. Znám cílovou stanici, ale přes ty všechny překážky na kolejích a výluky.. cítím, jako by mi docházel čas. Buď teď nebo nikdy. Ale je tu ten zatracený kruh..to bušení srdce..ten třas..ta neschopnost dýchat..ta věrná kamarádka úzkost. A on pořád volá..pořád se zajímá. Ale já nemůžu, nechci. Vůbec mě nezná a já neznám jeho. Chtěla jsem odloučení..nebýt v kontaktu. A ta slova "nechci, nemůžu" mi dala takovou práci vyslovit, vyplýtvala jsem na nich tolik síly a on to nerespektuje a co víc, ignoruje to.
Budu se snažit bojovat. Bojovat za sebe.. ale za jakou cenu. Ale vím, že musím právě proto, že tu být chci a já se nevzdám!"
Dobrý den,
chtěla bych moc ocenit, jak dovedete hledat pomoc a vnímat, že "tu být chcete". Moc Vám přeji, abyste nalezla průvodce alespoň po určitou část Vaší cesty životem, který Vám s úzkostí a dalšími pocity pomůže. Může to být na omezenou dobu i psychoterapeut nebo klinický psycholog, školní psycholožka nebo krizový průvodce na lince důvěry.
Mějte se co nejlépe, nejen v těchto jarních dnech,
Stanislava Ševčíková
chtěla bych moc ocenit, jak dovedete hledat pomoc a vnímat, že "tu být chcete". Moc Vám přeji, abyste nalezla průvodce alespoň po určitou část Vaší cesty životem, který Vám s úzkostí a dalšími pocity pomůže. Může to být na omezenou dobu i psychoterapeut nebo klinický psycholog, školní psycholožka nebo krizový průvodce na lince důvěry.
Mějte se co nejlépe, nejen v těchto jarních dnech,
Stanislava Ševčíková
Odpověď – online konzultace
Potřebujete-li odbornou radu, rezervujte si online konzultaci. Specialista Vám dobře poradí i na dálku.
Zobrazit profily specialistů Jak to funguje?
Dobrý den,
díky za důvěru, se kterou svěřujete své trápení. Z Vašeho popisu nabývám dojmu, že jste nesmírně statečná, bojujete jako lvice, ale někdy už nevíte, kde brát sílu. Troufám si tvrdit, že bude velmi obtížné, abyste se s tím vším poprala sama. Mluvit s psychologem nebo s psychoterapeutem je dobrý nápad. Hledejte klinického psychologa, abyste jako studentka nemusela platit. Váš praktický lékař Vám také může podle své úvahy předepsat něco proti úzkosti, aby Vám trochu ulevil. Pokud budete mít někdy aktuní pocit, že je to všechno nad Vaše síly, můžete se telefonicky anonymně spojit s Linkou důvěry. Mají službu 24/7, provozují i poradenství po mailu a chatu.
Přeji hodně sil a držím palce.
Klára Gajdušková
díky za důvěru, se kterou svěřujete své trápení. Z Vašeho popisu nabývám dojmu, že jste nesmírně statečná, bojujete jako lvice, ale někdy už nevíte, kde brát sílu. Troufám si tvrdit, že bude velmi obtížné, abyste se s tím vším poprala sama. Mluvit s psychologem nebo s psychoterapeutem je dobrý nápad. Hledejte klinického psychologa, abyste jako studentka nemusela platit. Váš praktický lékař Vám také může podle své úvahy předepsat něco proti úzkosti, aby Vám trochu ulevil. Pokud budete mít někdy aktuní pocit, že je to všechno nad Vaše síly, můžete se telefonicky anonymně spojit s Linkou důvěry. Mají službu 24/7, provozují i poradenství po mailu a chatu.
Přeji hodně sil a držím palce.
Klára Gajdušková
Stále hledáte odpověď. Položte další dotaz
Veškerý obsah publikovaný na portálu ZnamyLekar.cz zejména Otázky a odpovědi, má pouze informativní charakter. Internet nepředstavuje plnohodnotnou náhradu lékařské péče poskytované specialistou.