Mgr. Kateřina Mašková

Jsem holistická psycholožka a trauma-informovaná terapeutka. Aktuálně se účastním mezinárodního výcviku v psychoterapeutickém přístupu Compassionate Inquiry, jehož rozličnými aspekty se ve své praxi inspiruji.

V první řadě Vám nabízím bezpečný a soucitný prostor ke sdílení Vašeho životního příběhu.
Můžeme společně také mapovat Vaše přesvědčení o sobě a o světě, Vaše obvyklé emoční reakce na rozličné situace i řeč, jíž se Vám Vaše tělo snaží předat různé zprávy o emočně významných momentech z Vašeho života.
Nepovažuji se za "expertku" na žitou zkušenost druhých; moc ráda Vás ale nějaký čas budu doprovázet na Vaší cestě. Někdy se budu víc ptát a někdy víc poslouchat.

Mezi témata, na práci s nimiž se specializuji, patří komplexní vývojová traumatizace (CPTSD), zkušenost emočního / fyzického / sexuálního (či jejich kombinace) násilí v rodině, zkušenost se sexuálním zneužíváním a zkušenost se sexuálním a/nebo emocionálním zneužíváním z pozice moci (učitelem*učitelkou, trenérem*trenérkou, vedoucí*m, duchovní*m, terapeutem/terapeutkou, lékařem*lékařkou a podobně).
Zneužívání z pozice moci je jedním z ústředních témat mého odborného zájmu; o zneužívání moci z pedagogických pozic k utváření romantizovaných a sexualizovaných typů kontaktu se studujícími jsem napsala psychologickou diplomovou práci.

Jsem bytostně přesvědčena, že způsoby, jimiž vnímáme a prožíváme svět a jimiž na něj reagujeme, mají velmi dobrý důvod. Naprostá většina z nich je s námi od dob velmi raného dětství; vznikly jako pochopitelná reakce na to, co jsme zažívali či naopak nezažívali. Jde o způsoby adaptace, které nám umožnily přežít neuchopitelnost okolního světa (zpravidla emoční nedostupnost, nevyzrálost či nepředvídatelnost pečujících osob). Nervový systém dítěte není zralý pro racionální, zejména ale pro emocionální, pochopení objektivní reality tak, jak by ji chápal dospělý člověk (například, že je milováno, ale rodiče musí velmi pracovat a mají jen málo prostoru pro společná sdílení; nebo, že rodič je tak plný bolesti, že neustále pije, protože jen alkohol v něm alespoň na chvíli vypne neustávající vnitřní bolest, nicméně za cenu obrovského strachu vlastního dítěte, když se rodič pod vlivem chová násilně).