MVDr. Jan Slabý

Pana doktora Slabého jsme vyhledali jako odborníka na ortopedii zvířat se sedmi měsíčním hovawartem, který kulhal. Z podezření na úraz se vyklubala vývojová vada. Pro mě bylo neuvěřitelné, že to lze operovat. Pan doktor si na nás udělal čas a vše vysvětloval, ani v nemocnici se mnou nikdo tak trpělivě nemluvil. Personál celé kliniky je neuvěřitelně milý, nejen na psy, ale i na nás. Pro psa po operaci jsme jeli kvůli koloně se zpožděním a nikdo se na nás ani nezamračil. V čekárně mě ohromily rentgeny psů zraněných nárazem automobilu, nebo i ochrnutého psa, který dnes opět chodí. Dříve by se utratili.
Veterinární praxe šla hodně do předu a pan doktor Slabý k tomu přispívá.

Byli jsme v srpnu 2014 na komplikované operaci zadní nožky u našeho 13ti letého jorkšíra - větší kategorie - nestandard - 6 kg, prostě "kus psa" (nikoliv sádla). Pes byl na jaře na vyšetření - odběrech krve by shledán jako zcela zdráv, jako mladík, pouze slabý zákal - což je u jorkšírů v tomto věku zcela normálně. Taktéž dopadlo i předoperační vyšetření na klinice Arvet - pes je naprosto v pořádku. Jenže byl v jednom týdnu v úterý pod narkózou - kvůli rentgenu té nožičky a hned pozítří, tedy ve čtvrtek pod druhou narkózou - na operaci. Z narkóz se velmi těžko probíral - motal se a byl mimo. Protože nesměl nohu zatěžovat, téměř celý měsíc jsme ho nosili - vyčurat, k misce s vodou, k misce s jídlem a zajímali jsme se hlavně o tu ránu, aby ji měl čistou a abychom mu dávali pravidelně analgetika proti bolesti a Alavis a Aptus Apto Flex na hojení. Pak však přišel okamžik, kdy pes měl pozvolna nožku zatěžovat, rehabilovat a chodit. A v tu chvíli to přišlo, co předtím nešlo poznat - pes nevidí, motá se, každou chvíli se někam dopajdá a tam se zaklíní a neumí vylézt. Nereaguje na hlas, na pohlazení, zkrátka jako kdyby se mu vykouřil mozek z hlavy. Čůrá a kaká doma, což by předtím nepřežil provést, byl absolutně čistotný. Je najednou jako stařec postižený demencí, nejsem lékař, neumím to lépe popsat. Operace stála hroudu zlata a ze psa máme nezvladatelného chudinku, že akorát brečíme, proč jsme ho nechali operovat, proč raději nezůstal pajdat, ale hlavně být normální! Tohle je utrpení pro celou rodinu a bezpochyby i pro něj. Dočetla jsem se, že časté narkózy mohou pomoci k oslepnutí zvířete a podle jeho chování se obáváme, že mu při operaci přiškrtili kyslík a poškodili mozek. To se nikdy nedozvíme. Trpce litujeme, že jsme operaci na klinice Arvet podstoupili. Našeho psa nám to už nikdy nevrátí. A jen bůh ví, jak on asi chudák trpí! Landová Helena

Vy jste ten lékař? Odpovězte na hodnocení! Zaregistrujte se nyní