Ivana Čadková

Na paní doktorku jsem narazila omylem, byla v ordinaci jako zástup za mou paní doktorku (ovšem v ordinaci bývá pravidelně 2 dny v měsíci, co jsem se dočetla, takže nováčkem v prostředí ordinace nebyla). Už zkraje jsem byla trošku nešťastná, že tam není moje paní doktorka, jelikož se jednalo o těhotenskou poradnu a jakožto prvorodička to celé velmi prožívám, vždy se velmi těším a nemůžu ani dospat až miminko opět uvidím a svoji paní doktorku a její přístup mám opravdu ráda. No nevadí, říkám si, a vstupuju do ordinace. Se sestřičkou proběhlo vše standartně, zvážila mě, změřila tlak a poslala za paní doktorkou. Ihned jsem se ptala, zda může být u UTZ (jako obvykle) přítomen přítel.. obvykle to funguje tak, že mě paní doktorka vyšetří, nechá mě se obléct a pak sama jde a zavolá přítele do ordinace. Ovšem tato paní doktorka vypadala docela nemile překvapeně, že chci aby tatínek miminka taky viděl ultrazvuk, ale poslala mě tedy ať si pro něj dojdu, když na tom trvám. Stála jsem tam jako opařená... jako hned? To bude u celého vyšetření? Ano jsme partneři, ale některé věci přece vidět nemusí, ne? Nevadí, to zvládnu. A šla jsem pro přítele. Ten naštěstí pochopil, která bije a taktně stál bokem a nekoukal, když ve mně měla paní doktorka ruku snad až po zápěstí. V pořádku, přišel na řadu ultrazvuk. Požádala jsem paní doktorku, zda může zapnout obrazovku přede mnou, abych vše hezky viděla. Ne. Prý je to tam stejně rozmazané a jde to blbě vidět a ať se otočím na obrazovku u ní jestli chci. Jako jak? Jsem snad sova? Normálně to prostě neuměla zapnout. Už se slzama na krajíčku jsem se teda snažila vykroutit krk abych aspoň nějak zahlídla miminko. Paní doktorka něco zkontrolovala, něco okomentovala, netuším o čem mluvila. Pak prohlásila, že to vypadá, že se miminko modlí. To už jsem viděla i přítel jak se naježil.. tohle mi opravdu nepřijde jako vhodný komentář.. no. A bylo. Hotovo, už se chystala vypnout UTZ, když jsem ze sebe vykoktala jestli jako nedostanu obrázek miminka? Vždyť další kontrola je až za 5 týdnů, miminko pak už bude velké a nepůjde hezky vidět.. Na to mi řekla, že už se tam stejně nevejde a vytiskla mi něco. Nějaký kruh co ani nevím co byl, zřejmě průřez hrudníčkem. Nedala jsem se a opět se ohradila, že ať se nezlobí, ale tohle teda ne. Že chci obrázek kde to snad vypadá jako miminko. Paní doktorka už značně podrážděná, řekla ať si teda řeknu co se mi líbí, přejela kousek po břiše, usoudila, že třeba tohle, rychle vytiskla a vypla UTZ. Otřela jsem se, utřela slzy a rozhodnutá co nejdříve vypadnout jsem se chtěla jít rozloučit s tím, že s otázkama a zbytkem informací se zastavím, až bude zpět moje paní doktorka. Zase špatně. Byla jsem vyzvána ať se posadím a řešila se mnou věci, které jsem s ní prostě rozebírat nechtěla, ale bohužel v rozpoložení přecitlivělé těhule jsem dál neměla sílu se bránit a oponovat a pouze jsem se snažila nerozbrečet. Nakonec jsem vyfasovala letáček k OGTT ať se prý objednám. Sestřička namítla, že mi s tím snad pomůžou, doktorka byla proti. Nevadí, umím si to přece vygooglit a objednat se, hlavně už chci pryč z ordinace. Jen co jsem vypadla na chodbu, spustila jsem vodopád slz a ten se mě držel průběžně během celého dne. Tak moc jsem z celého vyšetření byla nešťastná. O miminku vím, že je v pořádku, ano, to je hlavní, ale přece.. říct mi kolik váží, měří a podobně.. by mělo být normální a pokud ne, mám zaplacený těhotenský balíček, takže lehce nadstandartní péči. V mezičase brečení a litování se jsem si googlila odběrové centrum na OGTT. V pořádku jsem se objednala, termín zhruba za měsíc. Během následujících dnů jsem si samozřejmě občas posteskla, ale rozhodla jsem se na to více nemyslet. Pouze jsem se rozhodla, že pokud by se to mělo opakovat, raději požádám o nový termín vyšetření. Uběhl měsíc a mě čekal obávaný OGTT.. Vše jsem měla nastudované, byla jsem připravená, dle očekávání nevyspaná a hladová. Zasedla jsem v odběrové ordinaci, sestřička si ode mě vzala KP a mile mi vysvětlovala co bude následovat a kde budu trávit následující hodiny. Pak se vrátila s tím, že bohužel nemá žádanku od mé doktorky. Popsala jsem situaci a zase ve mně začal doutnat vztek, že tohle snad už není možné. Žádnou žádanku jsem nedostala a ta paní ji ani neodeslala elektronicky. Užuž to vypadalo, že jsem tam zbytečně, díky bohu za ochotu sestřičky, počkali jsme až bude moje paní doktorka v ordinaci abychom jí zavolali a požádali o urychlené zaslání el. žádanky. Test mi byl nakonec proveden, ovšem doktorce Čadkové vděčím za prodloužení už tak nekonečného vyšetření zhruba o hodinu a další nervy a stres. Tak Vám paní doktorko děkuji za zážitky. Prosím už nikdy více.

Ivana Čadková

Vážená paní,
na Vaše příjmení si nepamatuji, na Vaši návštěvu ano. Vnímala jsem, že jste nepříjemně překvapena neznámou lékařkou, a cítila jsem, že to mezi námi "skřípe", bohužel se mi to přes veškerou snahu nepodařilo "vyladit". K záležitosti s Vaším přítelem - nemohla jsem vědět, jak to míváte s dr. Průšovou nastavené, v jakém pořadí a kde co probíhá. Stejně jako Vy i já nepovažuji za vhodné, aby přihlížel gynekologickému vyšetření, od toho je ale v ordinaci zástěna, za níž jsem byla ráda, že zůstal dokud nedošlo na ten ultrazvuk (některé dvojice ale vyžadují přítomnost muže úplně u všeho, věřte). Pak jsme myslím diskutovaly možnost Vaší zahraniční cesty a riziko s tím (a Vaším stavem) spojené, a protože to není jednoduchá záležitost, a je potenciálně závažná, nechtěla jsem to odbýt a po prodiskutování Vám dala žádanku na odborné vyšetření. Toto nutně vzalo nějaký čas, což Vám asi nebylo příjemné. - Na OGTT preferuje dr. Průšová jiné pracoviště, než na jaké běžně píšeme ostatní laboratorní žádanky. A tady jsem měla mylně zato, že letáček k OGTT slouží současně jako žádanka. Každé pracoviště má jiné zvyklosti a v tomto jsme si řádně nepředaly informace. Přijměte za to prosím mou omluvu.
Je mi líto, že jste vnímala vše tak negativně, toto se mi nestává - ale stát se může. Doufám, že Váš test i další vyšetření proběhly v pořádku a že se teď můžete těšit z relativně nejhezčího období - druhého trimestru. Přeji Vám, ať vše probíhá zdárně a po čase si z porodnice odnesete miminko, které Vám bude dělat v životě jen a jen radost. MUDr. Ivana Čadková

Pani doktorka me operovala a jeji pristup byl velice pro me překvapivý..strasne milá a lidska..držela me za ruku at se nebojim...psychicky me to opravdu pomohlo..a proto jí timto moc děkuji!!

moje zkušenosti s paní doktorkou jsou velmi dobré. Je opravdu vždy milá usměvavá a zkušená.

myslím si že paní doktorka je opravdu velmi lidská a příjemná,vždy se usmívá a po odborné stránce ja teké výborná mohu ji jen doporučit

Mila, sikovna a pecliva pani doktorka. Odbornice ve svem oboru.