Ing. Irena Nevolová

Nedovolíte si být šťastní? Nedovolíte si otevřít se bezpodmínečné lásce a popíráte se? Hledáte chyby na druhých, a přitom to, co vidíte, je vaše vlastní zrcadlo? Trápíte se ve vztahu a nevíte, jak z toho ven? Jak dlouho tohle ještě chcete? Máte všechno, a přitom nic?

Mně to trvalo několik let, než jsem si dovolila cítit bezpodmínečnou lásku a prožívat její krásu. Vy už tak dlouho čekat nemusíte, protože už teď jste na cestě k jejímu objevení, už teď podnikáte první kroky.

V životě jsem zažila mnoho krásného, ale i mnoho bolesti. Se svým manželem jsem zažívala krásné chvilky a stejně tak přicházely chvíle, kdy jsem si připadala jako nic. Manžel se obhajoval a já to nechápala. Padla jsem na úplné dno, kdy mi byla sdělena diagnóza rakovina v pokročilém stádiu. Na otázku, jakou mám šanci přežít, přišla odpověď: „Jsme ve 21. století a dnešní medicína umí mnohé. Rakovina má tu výhodu, že odtud člověk neodejde jen tak ze dne na den.“ Byl to pro mě silný den, po boku dvě malé děti a manžel, se kterým jsem věděla, že šťastná nejsem. Musela jsem říct svým dětem, že je možné, že tu maminka možná s nimi bude měsíc, možná dva, možná rok a možná celý život, ale že nevím. Musela jsem to říct svým rodičům. Pamatuji si na okamžik usednutí do křesla a myšlenku: „Co se vlastně stane, když tu nebudu? Nic. Děti přece půjdou dál, budou smutné, budou plakat, ale ony jsou silné a připravené, ony to zvládnou a půjdu dál. Manžel? Ten si časem někoho najde, a i když ho to bude bolet, půjde dál. Rodiče? Ti budou muset tu bolest přijmout, ale zvládnou to. Takže co teď budeš, Irčo, dělat? Všichni blízcí to zvládnou a budou dál žít. Takže?“ To byl přesně okamžik, kdy jsem si uvědomila, že člověk musí ve svém životě dávat lásku i sobě, začít se mít rád, umět se dát i na první místo. Pochopila jsem, že když zemřu, tak se vlastně tolik nestane, život půjde dál. Doslova jsem cítila smíření se životem, bohem i se smrtí. Přišla myšlenka: „Nový život.“ V tu chvíli jsem pochopila, že nový život je vlastně i odpověď na otázku "proč?" „Máš na výběr: buď tu můžeš zůstat a žít život, nebo zemřít.

​​

Dnes jsem žena na svém místě. Mám vedle sebe partnera, kterého miluji. Otevřeně miluji své děti a stejně tak i děti mého partnera. Všichni jsou pro mě čistou inspirací a neustále se mám od nich co učit. Bezpodmínečná láska se pro mě stala cestou k absolutní svobodě. Jakmile jsem ji ochutnala, pochopila, tak jsem najednou ztratila potřebu cokoliv jiného hledat, zbavila jsem se myšlenky očekávání, závisti, žárlivosti a závislosti. Umím se zdravě vymezit, v životě mám čas i na sebe a s partnerem si pěstujeme partnerskou zahrádku.

​​

Prošla jsem dlouhou cestu, nebyla jednoduchá, a kromě času ničeho nelituji. Cestu k sobě bych určitě ušla rychleji se svým koučem. Byl to hlas srdce, který mě dovedl i k práci mých snů pomáhat lidem a doprovázet je za jejich štěstím. Práce kouče mně přináší radost, naplnění, svobodu a pocit štěstí.

S láskou vás budu provázet a radovat se z každého vašeho kroku za přesně takovým životem, jaký chcete žít, jaký budete milovat. Všechny odpovědi na vaše otázky jsou uloženy ve vás, znáte je jen vy, jsou jedinečné, stejně jako vy.

​​Ráda vám pomohu, stačí jen vaše rozhodnutí.