Mgr. Barbara Kiedroń

Dobrý den mám dotaz hodně lidí mi řeklo že jsem blázen a proto jsem začala přemýšlel ptala jsem se proč prý jsem pořád v depresi a když už se mám dobře je to tak hodně že je to divné a taky mám hrozne výbuchy vzteku jsem si těchto věcí vědoma ale ráda bych se dozvěděla zda je to normální nebo se mnou něco je?

Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, než zavítám případně k doktorovi, který mě pošle v zápětí domů s tím, že jsem v pořádku. Trápí mě paměť. Je mi 20 let. Vždy jsem měla skvělou paměť, bujnou fantazii, bohatou slovní zásobu. Na základní škole jsem psala výborné slohové práce, doma jsem vymýšlela různé povídky a byla moc dobrá např. ve slovních hrách. Na střední se vše změnilo. Při zadání slohovky hledím a nic mě nenapadne. Někam jdu a nevím kam. Mamka mi může desetkrát říct, napsat sms pak na facebook a pro jistotu zavolat ať třeba vytáhnu maso z mrazáku a já zapomenu, ikdyž se na to snažím myslet. Když chci říct obyčejné slovo ve větě, tak si nedokážu vzpomenout. Např. chci říct slovo hrášek a říkám: „No takový to malý, zelený, kulatý..no malý kuličky..” a až dotyčný uhádne uvědomím si, co jsem chtěla říct. Začínám se i špatně vyjadřovat a skloňovat třeba: „Já bych si vzala ten rajče... ehm teda to rajče.” atd. Nepamatuji si jména známých, nebo vím odkud daný obličej znám, ale nevím odkud a až mi to dotyčný připomene vzpomenu si. Vše si zapisuju, protože se bojím, že zapomenu. I v obyčejné věci jako je hádka s přítelem zapomenu, proč jsme se začali hádat a opravdu ikdyž se snažím sebevíc, nevybavím si, co mu vyčítám nebo proč se dohadujeme. Nepamatuju si kdy se co stalo, dokážu se splést i o tři roky a můžu tvrdit, že v Bulharsku jsme byli stoprocentně v roce 2017 a ono to bylo třeba 2015. Nejvíce mě trápí, že si nevybavím obyčejná slova a nedokážu je zasadit do věty. Stále se to zhoršuje a děsí mě představa, že budu zapomínat slova a neumět se vyjádřit. Studuji SŠ pedagogickou a jako učitelka v MŠ bych se měla správně vyjadřovat. Prosím poraďte mi jsem zoufalá.